Leden 2011

Občas mívám takovej divnej pocit...

24. ledna 2011 v 7:00 | Me too |  Everything
...asi jako kdybych se milovala s revolverem, kterej může každou vteřinu vystřelit.


Cumulo Nimbus

14. ledna 2011 v 16:36 | Me too |  About life
Jak to jen říct.
Teď jsme jedno.
A ať odejdeš kamkoli,
kamkoli na tomhle světě.
I mimo něj.
Kdekoli, už napořád
budeš já.
Jsme jeden a žij si
jak chceš a já stejně
budu vědět,
bla

že žiješ to,
co žiju já.
Tam dole, pod šlupkama,
který nejseš ty ani já,
tam dole jsme my.
Dvakrát.
A miluju tě.
Jestli se to změní,
ten pocit jestli zmizí,


pořád zůstane
ten zabalenej kousek
uvnitř.
Jednou šlupky prasknou
jako banán
a mě dojde,
ostatně jako tobě,
že tam dole jsme my.
Dvakrát.
A přitom jedno a to samý.

Doufám, že to bude lehký a že to nebude bolet...

7. ledna 2011 v 17:47 | Me too |  About life
S rozumem v koncích. S trpělivostí v koncích, s energií v koncích a kdyby nepřišla záplava inspirace, říkala bych tomu smrt.
Mlátit hlavou do zdi a křičet o trávě a smutku, nesmírném smutku nad její tichou smrtí pod sněhem a bahnem. Strčit do toho bahna hlavu a už nikdy jí nevyndat.
Girl
Věř, že už to nebude horší. Kdyby to totiž mělo být horší, tak bych ti to už nemohla věřit. Promiň. V koncích s důvěrou. V KONCÍCH . Vždyť ty to víš. Protože ty už jsi dávno dávno daleko za koncem.